Po delší telefonické a emailové přípravě než přípravě stroje samotného se v patek 2,5,2005 místo domluvených 6:30 se vyrazilo až o pul deváté. Včasnému výjezdu bránilo naše pozdní vstávání, rychlé dodělávky a píchlé kolo. Než jsme opustili Liberec tak se projevila první závada na 175 , která nás doprovázela po celou cestu do Boskovic. Cesta byla docela v pohodě ani nebyla tak dlouhá. Pilot 175 Škodil 007 bravůrně zvládal stroj i s onou skrytou závadou. Kopečky se jelo tak 45km/h tak ze do Boskovic jsme se dostali okolo 15:30 . Následovalo navštívení westernového městečka, které už ztratilo dávný lesk a slávu kdy indiáni a kovbojové jezdili na koních a né v BMW či medvědech. Tak že se z něj postupem času spíše stalo ponuré opuštěné město duchů. Zajelo se na parkoviště k Zlaté Růži , vyřídilo se vše potřebné a vrčelo se ne Athénu. Po rozvalení se se stany. se zašlo posilnit po pomalu celodenní jízdě. Upřesnění ranního startu na PVE Dlouhé Stráně se šlo spát.
Ráno bylo chladné. Po uvaření čaje a kafe složení stanů poklizení , předání jednoho člena posádky do jednoho expedičního vozu aby se odlehčilo 175 se vyrazilo jak jinak než o 2 hodiny později než bylo potřeba. Sjelo se do Boskovic a před Lidlem se projevila závada na 175 už na trvalo tudíž se už dala odstranit . Závada co trápila posádku 175 byl vadný křížový přepínač. Následovalo překlenování kontaktů a vyrazilo se napříč Moranou , přímo z jihu na sever :-). Byl to boj o minuty. Motory řvaly ze všech sil. Snaživšíse dohnat dvouhodinové zpoždění se o 2 minuty nepovedlo vozu o obsahu 175. Alespoň byl ušetřen výjezdu k horní nádrži PVE Dlouhé Stráně. Převýšení přes půl km se zvládlo 350 docela dobře i když před tímto kopečkem motor jel pomalu celou dobu na doraz tak že byl trochu unaven , ale chladý a vlhký horský vzduch mu vrátil zpět sílu a popohnal unavené koně :-). Na vrcholku bylo prdlajs vidět. Už od první třetiny nás doprovázela mlha, která houstla a houstla. Česté zastavování a rozjíždění v prudkém kopci dělalo některým členům vypravy problémy. Po asi 15 minutách strávených převážně po kolena ve sněhu se vychutnala jízda zpět k dolní nádrži už byla bez motoru jelikož jízda k horní nádrži se vzala svou daň a to ve formě spotřeby pohonných hmot na celodenní výlet :-). Dole přímo u PVE Dlouhé Stráně na nás čekal už Honza Matl a pilot Škodil 007 s propůjčeným strojem 175 . Tam už si stroj odpočinul tak hodinu co trvala prohlídka elektrárny. Hlad jsme zahnaly v nejbližší hospodě a oddělili se od skupiny co se vracela zpět do Boskovic. Cesta zpět do Liberce byla překvapivě rychlá a bezproblémová. Ve 20:02 jsem měl už zaparkovaný stroj v garáži.