Nedávno jsem viděl v jednom obchodě model terénní Toyoty Hillux s amatérsky namontovaným kulometem DŠK na korbě. Jako vzor posloužil jeden z mnoha vozů, s nimiž povstalci proháněli legitimní jednotky plukovníka Kaddáfího v nešťastné Lybijské džamahírii. Na krabici ale po názvu vozu renomované japonské automobilky nebylo ani stopy. Výrobce uvedl pouze „Pick up“. Pikapem ale může být přeci stroj od škodověnky po dačenu, nakonec i rumunský olš se pod rukama zručného kutila s úhlovou bruskou dokáže změnit v pracovitého pomocníka pro les i pole a nakonec i s ním by byla možná nějaká ta rebelie. Jako většina záhad, i tato se velmi rychle vysvětlila. Název Toyota prostě díky právní ochraně nemůže být na krabici uveden.
Na tuto událost jsem si vzpomněl znovu, když jsem byl na II. Filmovém festivalu snímků s velorexí tematikou v Blansku. Oproti loňskému prvnímu ročníku bylo znát, že se Ivoš snažil festival kvalitativně pozvednout na lepší úroveň. Nemyslím tím ovšem výběr lepší „pračky na peníze“ kde jsme v poledne na jídlo čekali mnohem kratší dobu. Jde zejména o velmi pěkný výběr prostor pro promítání soutěžních snímků, kde na závěr proběhla také výstava děl jejichž ústředním motivem byl Velorex. Sál klubu „Ulita“ v blízkosti bývalé školy Karla Marxe ( dnes T.G: Masaryka) byl opravdu důstojným prostředím. Na v úvodu zmiňovanou Toyotu jsem si vzpomněl právě ve chvíli, kdy jsme vstupovali nejprve do skříně, pak se otevřely dveře s imitací cihel a nečekaně jsme se ocitli v prostorném sálu klubu Ulita. Tím byly perfektně a originálně vyřešeny problémy s autorskými právy a veřejnou produkcí. V naprostém soukromí jsme pak shlédli jedenáct soutěžních snímků nějakou tu reklamku a něco z historie. Velmi vtipné bylo závěrečné zařazení vzpomínání pamětníka výroby Františka Olbricha. Na řadu otázek odpovídal: „Jo jo, na to si vzpomínám, ano tam jsme jezdili, nebo jo to jsem dělal nebo toho já si dobře pamatuji.“ Hodnota jeho odpovědí pak byla znehodnocena manželkou, která spontálně při každé manželově odpovědi nahlas volala: „Ale kdepak to už vůbec né , tam nebyl to nedělal ! „atd. V sále to sice vyvolávalo výbuchy smíchu, ale „modří i zelení“ si právě v té chvíli uvědomovali, jak náročnou prací je pátrání po důležitých událostech dob z historického hlediska jen nedávno minulých.
Na závěr proběhla výstavka výtvarných děl s tématikou Velorexu. Luďěk příjemně překvapil vystavením kompletních soutěžních kreseb účastníků srazu Velorexů v Lipnici a zmínkou o tom, že se v letošním roce podaří navázat na velice úspěšná setkání mezi středověkými zdmi vyvolal u všech nadšení. Myslím, že každý odjížděl z Blanska s pocitem příjemně stráveného dne plný nových zážitků. Díky Ivo za pěkné zahájení letošní sezony.