autor: 6. 5. 2003přečteno: 21079 xfoto: 10známka: 2 |
Tříkolky Velorex, nesmrtelná vozidla s trubkovým rámem potaženým plachtovinou,
jejichž jediné zadní kolo poháněl motocyklový motor, se zařadily do zlatého fondu
našeho motorismu. Během let se dočkaly nejrůznějších úprav a přestaveb - k nejzdařilejším
patří dva čtyřkolové exempláře, které v letech 1966 a 1973 postavil všestranný
brněnský konstruktér Július Kubinský.
V polovině šedesátých let Július Kubinský použil nápad se zadním hnanou nápravou
na přestavbě tříkolky Velorex 16/250 na čtyřkolové vozidlo. Podnět přišel ze Svazu
invalidů a existoval i plán na výrobu čtyřkolových vozidel tohoto druhu v Náměšti
nad Oslavou. Nakonec však z projektu sešlo - chyběly finance a družstvo Velorex
připravovalo vlastní konstrukci čtyřkolového vozíku, který se po zdlouhavých přípravách
- i navzdory svému estetice vzdálenému interiéru - dostal do výroby počátkem 70.
let. Vraťme se ale k práci Júlia Kubinského, jehož překonstruované Velorexy představovaly
zajímavou možnost přechodu ze tří na čtyři kola.
Původní trubkový rám tříkolky se ani nezměnil, stejně tak uložení dvoudobého jednoválce
Jawa 250 ccm. Z výstupu převodovky se točivý moment přenášel dozadu na předlohovou
hřídel, na jejíchž koncích byla ozubená kola, která obstarávala pohon dvou řetězů
samostatně pohánějících zadní kola. Ta měla rozchod 1100 mm, přičemž namísto původních
drátových kol byla vpředu i vzadu použita dvanáctipalcová disková kola, která
si konstruktér sám zhotovil kovotlačitelskou metodou z 1,5 mm tlustého ocelového
plechu. Pneumatiky rozměru 5,2 x 12 pocházely z automobilů Fiat. Nechybělo ani
náhradní kolo uložené pod přední kapotou z plachtoviny. Zajímavostí bylo použití
kotoučových brzd vlastní konstrukce s kapalinovým ovládáním. První čtyřkolový
Velorex pana Kubinského byl otypován a přihlášen do provozu v roce 1966. Kromě
čtveřice kol s typickými motocyklovými blatníky se vyznačoval zcela pozměněným
tvarem zádě s rozměrným klenutým oknem z plexiskla a novým zakončením spodní části
karoserie se čtveřicí malých svítilen obsahujících koncová, směrová, brzdová a
couvací světla. Zadní okno bylo výklopné a pod ním se skrýval malý zavazadlový
prostor. Poněkud překvapivou skutečností byla nová záď karoserie z ocelového plechu.
Při dvoumetrovém rozvoru byl vozík dlouhý 3,15 m, původní šírka 1,4 m a výška
1,25 m zůstaly zachovány. Čtyřkolový Velorex působil o poznání dospělejším dojmem
než původní tříkolka, opticky jej výrazně oživila bílá střecha konstrastující
s červenou spodní částí karoserie a není divu, že se těšil značnému zájmu brněnské
veřejnosti.
Druhý exemplář čtyřkolového Velorexu následoval o necelých sedm let později -
Július Kubinský jej dokončil v roce 1973 coby dárek k patnáctým narozeninám svého
syna Petra. Princip přestavby zůstal stejný, řada detailů se však změnila. Motor
byl tentokrát výkonnější dvouválec Jawa 350 s chlazením turbínkou v úpravě, jež
se montovala také do továrních Velorexů. Samozřejmostí už také byly opět kotoučové
brzdy s kapalinovým ovládáním. Vzhledem k tomu, že vozíku nechyběl elektrický
zpouštěč ani zpátečka, choval se jako malý - a poměrně hbitý - automobil, pravda
poněkud neobvyklého vzezření. Plátěná střecha byla tentokrát o poznání kratší
a navazovalo na ni velmi rozměrné panoramatické zadní okno, jež výrazně zlepšilo
výhled vzad a prosvětlilo nepříliš prostorný interiér. Zcela nově byla tvarována
zadní část karoserie: blatníky už nebyly motocyklové, ale integrované do úhledně
tvarované partie zakončené svislou stěnou opatřenou mřížkou a dvěma sdruženými
zadními svítilnami z vozu Fiat 850. Nad motorovým prostorem byla vodorovná přepážka,
která alespoň trochu tlumila ryčný zvuk dvoudobého dvouválce. Dvojice výfuků vyčnívala
pod zádí vozíku a kromě dobře známých tónů oblažovala okolí charakteristickou
vůní spalin dvoudobé směsi. Ostatně - činí tak dodnes, když jej jeho současný
majitel vyjede provětrat.
|
Oznámkujte článek jako ve škole: Hlasů: 2, Známka: 2 Známkovat mohou jenom přihlášení uživatelé
Provozovatel serveru nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů. K tomuto článku nebyly vloženy žádné komentáře. Komentáře mohou psát pouze a uživatelé.
|