Březen za kamna vlezem - Duben ještě tam budem, aneb jak to bylo přesně naopak

Autor: rex68 (aksustr@centrum.cz)
Datum: 6. 12. 2009
Rubrika: Příprava knihy
Celý článek: https://www.velorexy.cz/?loc1=48&article_id=774

Po emailové zprávě z 11.3.2009 a našem rozhodnutí pracovat na vlastním díle již nebyl čas na žádné zdržování. Pokud jsme chtěli vytvořit seriozní historickou publikaci, která by dokumentovala počátky, výrobu a konec vozítek pro invalidy, museli jsme začít se sběrem nových materiálů. Čekaly nás hodiny, dny, týdny a měsíce mravenčí práce. Museli jsme pátrat po dochovaných dokumentech, strojích i pamětnících výroby a vývoje. Bádání dostalo jasnou koncepci. Nejprve jsme se rozhodli opatřit listinné materiály, z kterých by vyplynula nezpochybnitelná fakta. Při vytěžení pamětníků pak konfrontace s listinami vede k mnohem efektivnějším výsledkům a závěry mohou být mnohem přesnější. Focení dochovaných strojů jsme pak naplánovali průběžně podle počasí, ochoty a možností majitelů.

Focení dochovaných strojů
Focení dochovaných strojů


Dne 27.3. 2009 jsme nafotili unikátní, v původním stavu dochovaný dvoustopý stroj jižně od Prahy. Neodradilo nás ani deštivé počasí a zima. Pomohli jsme majiteli vytlačit stroj na dvůr, trochu otřít a po focení opět pečlivě uklidit. Akce se zúčastnil Láďa a Petr Dne 31.3. se celý kolektiv sešel v žižkovské hospodě U kozla, která nám poskytla svůj salonek na mnoho dalších následujících večerů. Každé úterý zde kolektiv později pracoval společně v průměru šest hodin. Tentokrát jsme se ale zaměřili na výsledky pátrání po archivech. Úspěch nakonec slavil Kléma a předběžně domluvil termín návštěvy na duben. Dne 9.4. 2009 jsme vyrazili ve složení Láďa, Kléma, Tomáš a Vašek do archivu, kde jsme měli připraveny materiály. Po příjezdu jsme byli trochu v šoku. Poté, kdy jsme byli Ivo Fajmanem ujišťováni, že se v archivech nic nenachází, jsme čekali jen nějaké artefakty. K našemu úžasu před nás archiváři postavili 13m3 papíru a vše jen o Velorexu!! I ve čtyřech lidech jsme měli co dělat, abychom do konce pracovní doby prostudovali polovinu a to důležité hned nechali naskenovat. Nakonec jsme si ale museli domluvit další termín.

V badatelně
V badatelně


V archivu
V archivu


Dne 16.4. 2009 jsme vyjeli opět ve stejném složení na stejné místo. Tentokrát jsme nic neponechali náhodě a přijeli jsme rovnou se svačinami, abychom neplýtvali drahocenným časem. Dostudovali jsme zbytek materiálů, nafotili a neskenovali jsme co se jen dalo. Nutno podotknout, že díky nesmírné vstřícnosti archivářů se nám podařilo prostudovat i část dosud nekatalogizovaného materiálu.

V plné práci
V plné práci


No comment...
No comment...


V dalších dnech jsme se přesunuli do závodu, kde jsme si domluvili zpřístupnění technické a výrobní dokumentace. Aby toho nebylo málo, objevili jsme tak trochu opomíjený provoz družstva Velo, který se dochoval do dnešních dnů v nebývale původním stavu. Ihned jsme si se současnými majiteli domluvili návštěvu a zapůjčení fotografií.

Zastávka v bývalém závodě Velodružstva
Zastávka v bývalém závodě Velodružstva


Cestou zpět jsme se zastavili v Solnici, kde jsme mimo jiné nalezli zajímavého souseda solnického závodu, zastavili jsme se u Červinků, které znáte jako výrobce potahů a sedaček a akci zakončili návštěvou vesnice, kde pracovníci solnického závodu pomáhali ve svém volnu při výstavbě družstevního kravína.

Před závodem v Solnici
Před závodem v Solnici


V sousedství solnického závodu
V sousedství solnického závodu


U Červinků
U Červinků


Zbytek měsíce jsme třídili fotografie, studovali a hodnotili získané materiály. Nacházel pomalu a jistě čas na oslovení prvních pamětníků. Do terénu jsme tentokrát vyrazili všichni bez vyjímky s Velorexy ale o tom zase příště….


Poblíž kravína, kde solničtí pomáhali
Poblíž kravína, kde solničtí pomáhali

Související články:
Červen patří Rychnovu