Jaromír Kábrt (1914 - 1984) se vyučil strojním zámečníkem. Nejprve pracoval v Pardubicích jako strojník, později působil jako automechanik v Bohuslavicích. Byl velkým fandou motorismu, soutěžil dokonce s motocyklem na ploché dráze. V polovině let padesátých osud zavál tohoto nad míru šikovného pána do podhůří Orlických hor, do vývojového střediska družstva Velo v Dolech u Nového Hrádku. Kábrt se stal platnou součástí týmu tehdejšího vedoucího vývoje ing. Miloše Hanouska, který měl za úkol ve spolupráci s Jawou vyvinout nové čtyřkolové vozítko nazývané Motorex. Když tento projekt skončil, Jaromír Kábrt v Dolech zůstal a podílel se na vývoji dalších čtyřkolových prototypů již v režii družstva Velo a zároveň realizoval své vlastní nápady.

Jaromír Kábrt při testování vozítka Motorex

Jedním z nápadů byla úprava motoru Jawa 250, typ 353, kterými byly osazovány sériově vyráběné tříkolky Velorex 16/250. Koncem padesátých let tak vzniklo asi 25 ks těchto motorů, vybavených startérem ze Škody 440 Spartak a doplněných o dynamo dobíjení ze stejného automobilu. Kábrt vyrobil vlastní hliníkové odlitky levého víka motoru, které bylo upraveno přímo pro montáž startéru a dynama. Zajímavostí je, že víka odléval v domácích podmínkách na kamnech. Do dnešních dní se několik vozítek v tomto provedení dochovalo, jedno z nich vlastní přímo synovec pana Kábrta.

Upravený motor s použitím startéru a dynama

Úprava motoru byla velice účelná, praktická a funkční, nicméně do sériové výroby se neprosadila. Důvod byl zřejmý: ekonomická stránka věci. Vozítko, které bylo svým pojetím levné a lidové, by tato verze neúměrně prodražila, což nebylo v podmínkách malosériové družstevní výroby myslitelné.

Použití startéru přispělo ke komfortnějšímu způsobu spouštění motoru.

Jaromír Kábrt šel ve svých úvahách ještě dále a rozhodl se odzkoušet na tříkolce kapalinou ovládané brzdy na přední nápravě. Dalším jeho hliníkovým odlitkem se proto staly brzdové štíty, na které namontoval upravené čelisti a brzdové „ prasátko“ vlastní výroby. V souvislosti s touto úpravou odlil ještě Kábrt držák pro hlavní brzdový válec před pedály. Ruční brzda těchto strojů nově působí na zadní kolo, mírnou úpravou prošly pedály.

Systém kapalinou ovládaných brzd

Užitná hodnota tříkolky jak se startérem tak i s hydraulickými brzdami byla nesporně větší, nicméně ekonomická stránka výroby byla hlavní příčinou toho, že nebylo možno ani jedno vylepšení aplikovat v sériové výrobě.

Uložení brzdového válce a nádobky kapaliny, patrný je i mechanismus ruční brzdy.

Ovšem co bylo použito do výroby a nejen u vozítek Velorex, byl vynález „spínače startování a zpětného chodu“ , tzv. „křížák“ . K jeho zrodu Jaromíra Kábrta přiměl fakt, že je třeba zachovat možnost jízdy vzad i pro motor se dvěma válci, kde se již nevystačí s dvojvačkou. Již na podzim 1959 byly první kusy vyrobeny a schvalovaly se do výroby prostřednictvím Krajského svazu výrobních družstev (KSVD), jak je patrné z dochovaných archiválií. Vše vyvrcholilo tím, že Jaromír Kábrt přihlásil křížový přepínač k patentování dne 27.6. 1961 pod číslem spisu 110026.

Křížový přepínač

Sériová výroba přepínačů byla zahájena 1.3. 1962 a kompletovaly se v Závodě 121 hradeckého Velodružstva v Olešnici v Orlických horách. Hlavním odběratelem „křížáků“ se staly České závody motocyklové n.p. Strakonice, kde byly montovány do nákladních motorových tříkolek ČZ 175 - tzv. Rikša. V roce 1963 přepínač našel své uplatnění pro nové modely Velorexu 16/175 a 16/350 Větší část jich byla dodávána do Strakonic, menší část do Solnice.

Vynález Jaromíra Kábrta díky prodeji ČZM n.p. přinesl Velodružstvu už v roce 1962 zisk 337 512 Kčs a v roce 1963 dokonce 670 776 Kčs. KSVD na schůzi představenstva dne 14.10. 1964 schválil Jaromíru Kábrtovi finanční odměnu za spínač startování a zpětného chodu ve výši 11 713,85 Kčs.

Dopis od KSVD adresovaný Velodružstvu ohledně odměny Jaromíru Kábrtovi

Ve vývojovém středisku v Dolech je Jaromír Kábrt s dalšími kolegy pod vedením Josefa Přibyla podepsán pod mnoha zlepšovacími návrhy, které se uplatnily při výrobě tříkolek Velorex. Za ty nejvýznamnější jmenujme odklopný koš nad motorem nebo brzdový systém modelů 16/175 a 16/350 a mnohá další. Jaromír Kábrt dále spolutvořil všechny čtyřkolové prototypy vozítek jako např. Velorex 435, Velorex 435-D a Velorex 435-O, čímž se nesmazatelně zapsal zlatým písmem do historie výrobního družstva Velorex v Hradci Králové.