Po létu přišlo babí léto a to je čas kdy se scházíme již šestnáct let na srazu Velorexů v Posázaví. Během letošních Bukovan jsme měli zase jednou štěstí na počasí, nepršelo nám a navíc svítilo velmi příjemně sluníčko téměř celou sobotu. Stroje se jako vždy sjíždějí od pátečního odpoledne a náš areál sokolské restaurace Stodola se pozvolna zaplňuje. Vítáme se s kamarády, večer pěkně plyne.
V sobotu od desíti hodin posádky Velorexů pospojované stejně jako loni do týmů vyrážejí na trasu plnit úkoly. Téma letošního ročníku je: Adéla ještě nevečeřela. Klání to bude veliké, stojí totiž proti sobě hned osmnáct soutěžních týmů. Před obcí Libeň mají stanoviště s názvem dar přítele Messera Vašek s Michalem. Pálí se z praku na balonky. V Nechánicích zas Erda s Martinou nutí soutěžící nalévat vodu do šálků za pomoci rostliny Roza Kratzmarenzis. V Kamenici u Erbanů se sestavuje Pydlák Povidlový do krychle a v Zahořanech hodnotí Pepa s Honzou a Petrou netradičně zavinuté štrůdly v disciplíně Květuš sama vinula… Nedaleko známého sázavského jezu Žampach Kotačkovi zkouší znalost Mozartovy ukolébavky jak teoreticky, tak i prakticky. A konečně v Rakousích čeká na soutěžící Petr s Kořením taliánů. Je třeba se trefovat pepřenkou Adéle do chřtánu. Po splnění všech šesti úkolů jsme se opět sešli na základně. Večer jsme nejprve vyhodnotili výsledky a poté už přišla na řadu zábava. Hrálo se na kytaru a muzicírovalo dlouho přes půlnoc, velorexářská společnost posedávala jak venku, tak i uvnitř v lokále, počasí nám skutečně přálo.
Ráno balíme, v deset hodin je na řadě závěrečné vyhlášení výsledků. Bronz získal tým Hogo Fogo Homolka složený z Míry, Aleny, lounského Míry s Evíkem a Milana a Ondry Knížkových. Na stříbro si sáhl tým Retard Club ve složení Luděk, Martin, Simča, Petr, Jiřin a Kudroš. Letos v Bukovanech po zásluze vyhráli naši kamarádi z Maďarska. Hungary tým bojoval ve složení Lodi Karoly, Gabor Glasza, Tomas Czerfalvi, Kati Juhasz, Gergely Glasza a Zsolt Nagy. Děkujeme všem jednašedesáti posádkám za účast, byli jste skvělí!
Posledním bodem programu měla být exkurze v elektrárně na Slapech, která se nakonec nepodařila realizovat, a tak přišel na řadu plán B - průjezd v koloně včera otevřeným tunelem Blanka. Vůbec jsem nepočítal s tím, v jaké míře se tento nápad ujme. Do Blanky se totiž vydalo hned pětadvacet strojů! Cesta na Prahu probíhala hladce, neztratili jsme se, křižovatky nás nijak dramaticky neroztrhly. Náboj celé koloně dal v Jesenici Palda, když jsme museli vyčistit jeho karburátor poté, co se mu totálně zanesla hlavní tryska. V Braníku jsme se sešikovali na zteč a vyrazili na tunely.
Nejprve jsme projeli Zlíchovským tunelem, pak přišla na řadu Mrázovka, pak Strahovský tunel a pak vzhůru do novotou vonící více než šestikilometrové Blanky. Všechny stroje (20x 16/350, 1x 16/175, 2x 435-O, 1x speciál Červík a 1x OS-KAR) zdolaly průjezd na výbornou, jeli jsme volně a kochali se novou stavbou, která stála tolik peněz… Zastavujeme nedaleko ZOO a sdělujeme si první dojmy. Je tu loučení, někteří to mají ještě pěkně daleko domů. Ti, co to mají domů blíž, se stavují společně poobědvat ve Vinoři U Černínů. A to už je konec, na viděnou příště, třeba na Plumlově.