Vlastnit kolo ze západočeských Rokycan bylo dříve snem mnoha kluků. Na kolo s berany se před rokem 1989 stávaly dlouhé fronty a nebylo jednoduché jej získat. Navíc vzhledově se na první pohled běžný cestovně sportovní favorit od ostrých závodních verzí příliš nelišil, zvláště když došlo k amputaci blatníků a elektrické výzbroje.
Pojďme si nyní trochu připomenout historii „kolařského“ průmyslu v Rokycanech.
V roce 1922 založili chebští podnikatelé Kastrup a Swetlik nový montážní závod v Rokycanech. Tento závod montoval jízdní kola pod názvem TRIPOL ze součástek dodávaných chebskou ES-Kou. Výrobu však zakladatelé slavné chebské značky v roce 1934 odprodali spolumajiteli rokycanské firmy Františku Heringovi, který pod názvem Velo-Tudor Rokycany pokračoval ve výrobě jízdních kol. Po skončení druhé světové války byla v rokycanské továrně ustavena kolektivní národní správa a v září 1947 se tímto správcem stala ČZ Strakonice. Od 1. ledna 1950 začínají působit tři samostatné národní podniky, které zajišťují výrobu jízdních kol v Československu: Eska Cheb (bývalá ES-KA Cheb), jejíž součástí je i někdejší firma Premier , Velo-Tudor Rokycany a Tripol, dále pak Velamos Petrov nad Desnou a Velo-Stadion Rakovník. Tehdy také vznikla značka, kterou do té doby nesly ve světě uznávané volnoběžné přehazovací náboje - FAVORIT. V roce 1953 se z chebské Esky vyčleňuje samostatný národní podnik Favorit Rokycany a v roce 1958 je do n. p. Eska Cheb znovu začleněn. Po reorganizaci československého veloprůmyslu v roce 1958 byl n. p. Eska Cheb tvořen základním závodem v Chebu, provozem bývalé firmy premiér Cheb, provozem v Plesné, technickým závodem v Chebu - Hájích a závodem Favorit v Rokycanech. Tuto strukturu si podnik udržel až do roku 1996.
Výroba závodních kol v Rokycanech byla úzce spjatá s cyklistickým Závodem míru. Když v roce 1950 podnik vyrobil prvních 15 závodních silničních kol typu F1 pro naše reprezentanty účastnící se závodu "Warszava-Praha", odstartoval tím úspěšnou éru výroby sportovních, závodních a speciálních kol. V Rokycanech se vyráběla nejen běžná kola pro nejširší veřejnost, ale také speciály silniční , dráhové, kola pro krasojízdu, sálovou cyklistiku, kolovou a další sporty. Rokycanští ale také vyrobili speciální kolo pro berouskovic medvěda. Na Favoritech jezdila nejen celá naše reprezentace, ale také reprezentanti sovětští , bulharští a finští.
V roce 1978 opustilo výrobní pás milionté kolo. Kromě zemí RVHP vyváželi rokycanští kola do NSR, USA či Kanady – celkem do 38 zemí světa. Po roce 1989 však podnik včas nezachytil módní vlnu trekingových a horských kol.
V roce 2001 Favorit poprvé zbankrotoval a stejně se vedlo i cyklomagnátovi Josefu Kozumplíkovi, který ho následně koupil. V roce 2004 se výroba definitivně zastavila. Dnes v areálu sídlí několik firem a také podniková prodejna, která kola značky Favorit stále prodává, i když ty nepocházejí z Rokycan, ale montují se na Moravě v Kunovicích ze součástek pocházejících převážně z Asie. Legendární značka, na které jezdili například Anton Tkáč, bratři Pospíšilové nebo Jan Smolík tak sice stále existuje, ale tradice západočeských továren na bicykly je už definitivně minulostí.
Vyobrazený stroj pochází z roku 1981. Jde o obyčejný cestovní typ, jehož rám byl vyroben z běžného materiálu. Na rozdíl od speciálů F1, které byly natvrdo pájeny, jsou zde trubky do mufen bodovány elektrickým odporem. Patky jsou ještě plechové. Stroj má originální modrý metalický lak a tzv. zrcadlové nálepky. Na původním sedle je neoriginální potah. Tento cestovní typ se dodával s blatníky, světly a elektrickým dynamem. Stroj čeká vyčištění, výměna ložisek a doplnění chybějících dílů. Pořídil jsem jej z nostalgie neboť můj původní favorit, který jsem dostal ke svým patnáctým narozeninám jsem podrobil radikální přestavbě, ale o tom zase v jiné garáži....
Ahoj, krásný článek. Shodou okolností renovuji závodní F1 special - rám, co v Rokycanech stavěl František Babický a na kterém jsem kdysi jezdil. Pro srovnání přikládám obrázek rámu - můžete najít 10 rozdílů
Moc pěkný, trubky Reynolds, to se pozná, koncovky Campagnolo, taky dobrý,60tka což? Asi vlezu na půdu a taky opráším vzpomínky, ten samý tam někde mám.
Moc pěkný, trubky Reynolds, to se pozná, koncovky Campagnolo, taky dobrý,60tka což? Asi vlezu na půdu a taky opráším vzpomínky, ten samý tam někde mám.
zdravím všechny. právě jsem se zde zaregistroval a hned mě uhodil do očí tento favorit. Jsem totiž také z rokycana pár favoritů doma také máme. A s panem Babickým se znám osobně neboť se také zajímá o staré vozy.
a jinak je moc pěknej sám bych si docela rád taky takového na ježdění pořídil
Nu, další ze zajímavých článků, které by možná nemusely být jen v garáži, kde končí spousta rad, cestopisů apod od zdejších parkujících.
Jsem majitelem rezavějícího bicyklu Eska Premier hnědé barvy a ani bych netušil, že o taková kola by dnes ještě měl někdo zájem )). Už má steřelé gumy a dlouho je nejetý. Já se přiznám, že sednout z mého Crossového kola zpět na toto kolo, je jako sednout z Velorexu do sebemodernějšího vozu ))), čili krok zpět k pravěku :o). Vrzající klínky, počet převodů, ale hlavně posaz díky dnes jiné konstrukci rámu...
Ale přes obrovskou produkci kol byly stále nedostatkovým zbožím. Dodnes si vzpomínám, jak jsem volal zkraje 90. let do jedné z prodejen v centru Brna, kde bývaly fronty. Tehdy jsem si na letní brigádě zarobil 2000 a hned se začal shánět Favorit. "Přijdou, ale nevíme kolik, musíte si přijít. Na Favority byly tuším i pořadníky a bylo to nekonečné, tak jsem nakonec vzal zavděk méně hezkým, jinak celkem stejným Premiérem. Myslím, že stál 1900 a našel bych asi i doklad o koupi a jakousi příručku ..
Snad to bude pro toto téma přínosem, tak si dovolím přidat odkaz na Retro o jízdních kolech z webu ČT ).